Cesta do Disneylandu aneb HC Kometa Brno - HC Liberec

Naše cesta do Disneylandu začíná na klubovně, kde se scházíme v 11 hodin. Padne nějaká ta dopolední vodečka, která nesmí chybět a vyrážíme. Cestou nabíráme v Rosicích ještě 2 členy posádky. První zastávku máme na námi oblíbeném Motorestu. Po sobotních akcích někdo potřebuje vývar na spravení, jiný se toho nebojí a pokračuje v pití vesele dál. Potom už mažeme směr Cajzlov. Cesta ubíhá super i díky tomu, že nepotkáme žádnou kolonu. Ke stadecu dorážíme hodinu před špílem, rozdáváme lístky a jde se do sektoru, kde věšíme vlajku UPB. Nechybí ani vlajka Divize Dětkovice a přijel i značný počet lidí z Divize Praha.


K našemu nadšení je spodní část sektoru z větší části plná a ta vrchní jsou opravdu spíše fanoušci diváci. Už to značí, že to nebude vypadat úplně zle. Po úvodním patnáctiminutovém ceremoniálu domácích rozjíždíme první chorály. Jde to. Naše fandění podpoří i to, že se Kometa ujímá vedení. Od té chvíle je support opravdu na skvělé úrovni. Dlouhé chorály, které mnohdy lidi nebaví, vydržíme zpívat s rukama nad hlavou i několik minut. To platí až do stavu třetí třetiny, kdy je proti Kometě nařízeno trestné střílení, které k nelibosti nás všech proměňuje žoldák Kvapil. V tu chvíli fandění na chvíli upadá. Podaří se to ale opět rozpumpovat a valí se zase na stejné vlně. V prodloužení je to pak nahoru dolů a u nás na tribuně taky. Potom, co dnešní oslavenec Holas dá rozhodující gól v prodloužení, propuká euforie naplno. Zpívají se oslavné chorály a po vyvolání Karlose a dnešního oslavence si ještě osladíme kávu (což už se stává tradicí) a opouštíme stadion.


Venku pak potkáváme pár frustrovaných tygrů, kteří na nás několikrát hrdinsky pokřikují něco o buzerantech. No, nemají teď na nás asi nejlepší vzpomínky. Příště si to chlapci určitě rozmyslí ????
Poté vyrážíme a před půlnocí jsme v Brně. Díky všem za fandění a účast na výjezdu!

Sepsal: C + D