Po úterní Olomouci, kdy hosté dojeli v neuvěřitelných 2 ks, jsme se mohli těšit na Slovan Bratislava. Přátelské vztahy trvají již dlouho na fotbale a více než 10 let i na hokeji. Generace, které přátelství započala mezitím z tribun zcela zmizela a vztahy tak udržují mladší ročníky. Od federální ligy a nenávisti v 80. letech uplynula nějaká doba a tak přátelství nových generací nebrání zhola nic včetně řady vzájemných pomocí mimo tribuny.
Na zápas se dostaví průměrně zaplněný kotel domácích a celkově pak necelé 3 000 diváků. Započítat musíme i 30tku hostů, která v první třetině povzbuzuje Slovan. Po pár minutách se jich zeptáme, proč je jich tak málo? A odpovídačka přichází vzápětí, že to prý stačí :-) Pamětníci minulého století si mohou přijít na své, když s velkou dávnou vtipu pějeme pokřik Ria Ria Hungaria a naproti se zase ozve něco o buzerantech v Brně.
V druhé třetině se Slovanisti přesunou do kotle domácích a fandí se společně oběma týmům až do konce zápasu. Zatímco pro většinu byl zápas jen připomínkou družebního přátelství, pro jiné to byl zápas na chvíli poslední. V únoru snad v plné síle a v pátek všichni na Hradec, kdy očekáváme plný sektor hostů.